V semenech je život
Naberete-li do dlaně pár zrníček pšenice nebo hrachu, bude vám připadat, že jde o zdánlivě mrtvé kusy hmoty, zformované podle informací zakotvených v DNA. Jestliže je však ponecháte dostatečně dlouhou dobu ve vlhkém a teplém prostředí, začnou klíčit a v tu chvíli rázem změníte na celou věc svůj názor. Nejvíce tento fenomén vynikne ve chvíli, kdy si natočíte kamerou zpomalené záběry růstové fáze klíčků, resp. mladých výhonků, tehdy si docela dobře uvědomíme, že život je neuvěřitelný dar, a že nebýt jeho, nemohli bychom žádné rostliny ani pozorovat, ani konzumovat.
Tím však výčet fenomenální schopnosti živoucí energie nekončí. Mladá rostlinka, která teprve začíná svůj životní cyklus, přeměňuje pomocí enzymů veškeré zásoby živin na využitelnou formu, a právě v tomto okamžiku je nejvíce prospěšná i pro lidský organismus. Klíčení mungo klíčků, semínek hrachu, čočky, pšenice špaldy, slunečnice, řeřichy a mnoha dalších plodin totiž rozkládá látky složitější na látky jednodušší a zároveň narůstá i jejich množství. Klíčící výhonek je pak doslova nabitý důležitými živinami, které jsou pro lidský organismus lépe využitelné, než kdybychom plody (zrna) tepelně upravili.
Návrat ke starým tradicím
Konzumace rostlinných klíčků byla známa lidem již před mnoha tisíci lety, šlo o přirozený proces přípravy potravy a o jeho prospěšnosti se vědělo i přesto, že nebyly k dispozici žádné vědecké důkazy. Klíčící rostlinka totiž kromě živin v podobě vitamínů, minerálů, proteinů, sacharidů a tuků zásobuje lidské tělo živoucí energií. Tento pojem se dnes ujal pod názvem RAW a je dokonce jedním z výživových směrů.
V každém případě tu máme dvě zásadní výhody – pozitivní energii živé rostlinky, která zvyšuje i náš energetický potenciál, a zároveň biologicky cenné látky organické chemie, které jsou zapotřebí pro regeneraci všech buněk lidského těla.